Již tradiční, 18. konference, je součástí aktivit mezinárodní organizace EuCheMS a organizace Chemistry Europe. V listopadu 2022 ji uspořádala Česká společnost chemická ve spolupráci s Ústavem sacharidů a cereálií při VŠCHT Praha.

Jejím letošním tématem byla strukturní charakterizace a biologické aktivity polysacharidů ale došlo i na technologii výroby a jejich aplikaci jako biodegradabilních materiálů.

Za P-LAB jsme byli rádi, že nás pořadatelé oslovili a my jsme se mohli této akce účastnit jako partneři.

‍

Hlavní témata konference:

• Charakterizace a analýzy polysacharidů z přírodních zdrojů

• Fyziologické účinky přírodních polysacharidů

• Produkce polysacharidů a zemědělské zdroje

• Biologicky odbouratelné plasty a další materiály na bázi polysacharidů

• Chemicky modifikované polysacharidy

• Rezistentní a pomalu stravitelný škrob

• Polysacharidové nanočástice a systémy dodávání léčiv

• Polysacharidy v potravinách a krmivech

‍

Zeptali jsme se pana Ing. Romana Blehy, Ph.D., jednoho z členů vědeckého výboru na to, co nás o průběhu konference zajímalo.

‍

1) Téma jaké přednášky bylo nejzajímavější?

Je složité vybrat nejzajímavější téma přednášky, jelikož se konference snaží do programu zařadit co nejširší paletu témat. Mě osobně asi nejvíce zaujala přednáška pana profesora Pietra Matricardiho ze Sapienza University of Rome na téma Polysaccharide nanohydrogels and drug delivery: an effective combination (Polysacharidové nanohydrogely a podávání léčiv: účinná kombinace). Jelikož systémy podávání léčiv jsou část výzkumu, kterému bych rád v budoucnu v naší laboratoři věnoval více času.

Co mě osobně ještě zaujalo, byl materiál na bázi celulózy, který prezentoval další z našich hlavních řečníků, Alain Dufresne z Technologického institutu v Grenoblu. Jeho přednáška zaměřená na „Cellulose nanomaterials and advanced materials“ zahrnovala i krátká videa, kde ukazoval úzké proužky z celulózy, jak se po ponoření do vody srolovaly, což mi přišlo velmi zajímavé.

‍

1) Kde se rozpoutaly nejplodnější diskuse a nevíce to vřelo?

Největší diskuse asi panovaly v rámci sekce mladých vědců, kde právě otázky jsou jednou z částí, které jsou hodnocené. Auditorium se tedy neostýchá a mladé vědce zahrnuje otázkami z různých stran a úhlů pohledů jejich výzkumu.

‍

2) Jaký byl největší objev, o kterém na konferenci všichni hovořili?

Ze svého pohledu si nemyslím, že by se v rámci konference našlo jedno téma, které by všechny spojilo a vedla se o něm diskuse. V rámci naší konference je to spíše o prolínajících se skupinkách, které jsou si tematicky blízké, anebo naopak pohlížejí na danou problematiku úplně z jiného a většinou velmi zajímavého, úhlu.

‍

3) Příště bude kde? Plánujete konferenci přesunout z Prahy nebo zůstanete v hlavním městě?

18th ICPG se jako již tradičně konala na Novotného lávce v sídle České společnosti chemické, která je spoluorganizátorem konference. Letošní konference byla ale první po covidová, kdy jsme měli opět možnost se setkat osobně, a nejen ve virtuálním světe. Předpokládáme, že nejen 19. ale i 20. ročník bude stále na stejném místě, neb je třeba účastníky znovu přimět cestovat po světě a stýkat se, probírat případné spolupráce a vědecké aktivity. Už teď víme, že 19th ICPG se bude konat v termínu 8.-10.11.2023. V tuto chvíli o přesunu mimo Prahu neuvažujeme, neb by to bylo pro účastníky velmi logisticky náročné, což ale neznamená, že se k tomuto kroku neodhodláme v budoucnu.

‍

5) Co Vás nejvíc překvapilo nebo zarazilo?

Právě z důvodu C19, kdy se vše přesunulo do virtuálního světa, mě asi nejvíce překvapilo, že většina účastníků i do budoucna preferuje osobní setkání. Z mého pohledu je to moc dobře, jelikož konference nejsou pouze o vědě a datech, ale vznikají zde i dlouholetá přátelství nad rámec vědy samotné. A proto je daleko přínosnější potkávat se osobně.

‍

Děkuji Vám za rozhovor a osobní postřehy z akce. Těšíme se, co přinese další ročník konference za hosty a novinky.

‍

Lucie Kuchtová

P-LAB

‍